IV. Ročník Bull-Terrier action

Lešanská 1176/2a
Chodov, Praha 4
bulterierclub@email.cz

|

autor: Eva a Jackie


Ve dnech 6.-13.6.2009 se konal 4. ročník výcvikového tábora pro bulteriéry. Letos jsme se sešli v rekreačním středisku Nová louka u Týna nad Vltavou.

Prostředí se nám moc líbilo. Velká louka před chatkami byla ideální pro výcvik agility a běhánícoursingu. Na malé louce za chatkami jsme měli výcvik poslušnosti a obran. Opodál byl malý rybník, který vzhledem k pošmournému počasí využili jen psi. Všude okolo lesy, prostě idyla.

Psí účastníci tábora dostali uvítací balíčky, které věnovala firma Jana Zedníka - ForDogs.

Hned na začátku jsme se rozdělili na dvě družstva. Jednomu velela Regina, druhému Maruška. Sranda byla při vymýšlení názvu. Nakonec se Reginy družstvo pojmenovalo Mentolky. Marušky družstvo bylo stále bez názvu, a když jim hrozilo, že dostanou minusové body, tak někdo prohlásil, že jsou No Name a všichni přitakali.

V neděli dopoledne nás Regina (která vedla poslušnost, stopy a lovecký výcvik) rozdělila na začátečníky a pokročilé v poslušnosti a hned šla s jednou skupinou trénovat na čtvrteční Klubový závod dle ZZO.

Druhá skupina šla na agility, které vedla Maruška. Po hodině jsme se vyměnili.

Po cvičení šly Regina s Maruškou bodovat neúklid v chatkách. Tak jsme jim připravili překvápko v podobě umělého hovínka, které jsme dali za dveře naší chatičky. Regina se krapet vyděsila.

Odpoledne byly obrany, které vedl Zbyněk. Psi začátečníci se nejdříve trochu báli, ale brzy pochopili, o co jde a s radostí se přetahovali o hadřík či peška. Dokonce i 4měsíční Kira (stafbulka), která se nejdřív schovávala pánečkovi pod nohy. Pokročilí psi zatím vzrušeně štěkali a čekali, až budou moci tomu syčákovi ukázat, zač je toho loket.

Když si psíci odpočinuli, byl trénink coursingu.

Takže další vlna nadšení. Jen Eda viděl střapec poprvé a nechápal, co na něm ostatní mají. Takže panička Lucka musela běžet s ním a na střapec ho vnadit.

Po večeři měli páníčci znalostní test o psích sportech. Některé odpovědi na otázky nás všechny velice pobavily.

V pondělí ráno byly stopy. Mírně pokročilý si dělali různě dlouhé a lomené stopy, Regina pak kontrolovala práci psa na stopě a vysvětlovala nám, kde děláme chyby. Hlavně se ale věnovala začátečníkům. Ti začínali vyšlapáním kolečka, které vysypali pamlsky a pejsci je hledali.

Dopoledne byl opět trénink poslušnosti a agility.

Odpoledne jsme se seznámili s loveckým výcvikem a s tím, jak by to vypadalo na loveckých zkouškách, kterých by se někteří chtěli zúčastnit. Pejsky nejvíc bavila stopa pokapaná krví a hledání srnčí nohy.

Po výcviku následoval Test psí inteligence. V první disciplíně se na psa hodila deka a on se zpod ní musel v co nejrychlejším čase dostat. Někteří psi byli velmi rychlý, někteří si dávali na čas a završila to Ticina tím, že si pod dekou lehla a dala si dvacet.

Ve druhé disciplíně se psu ukázal pamlsek, dal se pod hrneček a pes se k němu musel co nejrychleji dostat. Tuto disciplínu někteří vůbec nepochopili a hledali pamlsek v pánečkově ruce, či jinde okolo.

V úterý ráno byly opět stopy.

Dopoledne přijel šéfredaktor Psích sportů Jakub Štýbr, udělat nám seminář o frisbee. Sice to není úplně sport pro bulíky, ale každý se rád dozví něco nového a házet disk jen tak můžeme všichni. Jakub nám předvedl ukázky závodních sestav se svým psem. Pak jsme se dozvěděli něco teorie o správném házení diskem a různých druzích hodů. Tři z nich jsme si následně vyzkoušeli v praxi. Rozhodně to není jen tak a chce to hodně cviku. Frisbee je prostě především o tom, aby se psovod naučil bezchybně házet.

Odpoledne jsme měli dvě soutěže v hodu diskem. Nejdříve jsme házeli do dálky, každý měl 3 hody. Nejdelší byl asi 42 metrů. Potom jsme házeli na lampu, každý měl 5 hodů. Tady jsme se moc nepředvedli, ale hodně disků míjelo lampu jen o vlásek.

Nakonec jsme si všichni jako zběsilí nakoupili disky, že budeme trénovat. Někteří začali už na táboře ve volném čase.

Po semináři byl karneval. Jako porotu jsme pozvali důchodce, kteří byli ubytováni vedle v hotelu. Ti byli úplně nadšení a přinesli si i foťáky. Opět jsme si užili plno srandy, masky byli bezvadné. Vyhrál Eda - čmelák, druhé místo Ticka s Ippinem - bílé paní a třetí Jackie jako Bob a Bobek po 20 letech.

S důchodci byla vůbec sranda. Chodili nás pozorovat, především pak Petra s Edou. Při jedné ranní důchodcovské rozcvičce se jistá dáma vrhla na Edu, zběsile ho objímala a líbala a vykřikovala Miluji tě. Od zmateného bulteriéra ji museli odtrhnout ostatní důchodci. Bohužel ale nevíme, zda terčem jejího ataku neměl být spíše Petr, ale byl v běhu rychlejší a paní to nestihla.

Večer jsme měli táborák a stezku odvahy. Páníček šel se psem po lesní cestě podle svíček. Asi v půlce cesty se objevil Zbyněk a začal nás strašit. Někteří psi ho chtěli zahnat a zběsile štěkali, jiní ho nadšeně vítali. Někteří šli ve dvojici, někteří s baterkou. My nebojsové jsme šli po jednom, opravdu jen podle svíček, takže cesta byla veselá, zakopávali jsme o kameny a kořeny stromů, sem tam se někdo napíchl na větev.

Ve středu jsme začínali poslušností a agility. Potom nám Regina s maliňačkou Siou (která se připravuje na MS záchranářů) udělala ukázku záchranářského výcviku, a to vyhledávání osob v ploše (lese).

Odpoledne jsme měli agility závod. Letos to pejskům moc nešlo, někteří utíkali do pryč, někteří napadali kruh. Páníčci se ale snažili a nakonec všechny psy dovedli do cíle. Někteří měli pocit, že Ticka profesionál by neměla soutěžit, tak vzala Maruška půlročního Ippina a vyběhali si druhé místo. Ticka mimo soutěž se na agi zvysoka vyprdla, takže profík - neprofík, je to o náladě psa.

Po závodech byly obrany, kde se bulíci jako vždy vyřádili.

Večer jsme soutěžili ve skoku v pytli na čas, se psem u nohy. Někteří psi na páníčky vesele skákali, ale všichni to ustáli, až na Jolanu. Ta se pořád smála, takže se spíš válela po zemi. Ale nakonec trať dokončila.

Poté byl sranda závod aport buřta. Velkým překvapením byl Eda, který donesl aspoň kousek. Jinak jako vždy pejsci nereagovali na přivolání, ani na oblíbené hračky a buřt si v klidu zbaštili. Až na hujerku Siu.

Ve čtvrtek po snídani jsme vyrazili na výlet na hrad Zvíkov. Někteří pejsky nechali odpočívat v chatičkách, stejně skoro pořád pršelo.

Odpoledne se konal IV. Klubový závod Klubu Anglického Bull Terriera, tentokrát dle ZZO. Zúčastnilo se ho 9 psovodů se psy. Nejtěžší se ukázali být aport a odložení. Z těchto disciplín si někteří odnesli 0 bodů. Největší chvála ale patří Regině, že to ustála a z výkonů psovodů se nezhroutila.

Večer byla tombola. Sešlo se zde plno dobrůtek pro psy, něco pro páníčky a opět plno věcí, které se nám doma nehodily. Letos naštěstí nemohl nikdo vyhrát nic, co do tomboly věnoval. Takže přátelé, užijte si Beatles, pexesa a bločky. Výtěžek jsme věnovali Bulíkovi Otíkovi, který byl zachráněn z psího koncentráku z Jarošova od pí. Bártů. Nyní se o něj stará a léčí ho paní doktorka Pacltová.

V pátek dopoledne před přípravou coursingové dráhy byla malá lekce vystavování.

Potom vypukl závod v coursingu. Překvapivě běžel i Eda, sám, bez doprovodu. Zúčastnili se i kardiaci Frido a Wilík a naštěstí bez úhony.

Odpoledne byl Branný závod. Měli jsme pět disciplín- skok psa do výšky, překážkový běh se psem u nohy a balónkem na lžíci, hledání páníčka v lese, aport tří hraček, odložení psa při házení šišek do terče. Nejtěžší bylo asi hledání páníčka, většina pejsků zmateně pobíhala kolem. Na závěr vymyslela Regina opět chuťovku. Kdo chce 10 bodů navrch, musí oběhnout 1,5 kola asfaltky kolem bungalovů. Řekla bych, že kolo bylo jako kolem fotbalového stadionu. Ale možná kecám, běh není moje silná stránka, třeba jsem měla velké oči. Běžet se rozhodli skoro všichni, nakonec jsem to zvládla i já. Další úkol za 10 bodů bylo zhoupnutí na houpačce nad rybníkem. To zvládli zase všichni. Pak už byla Regina bezradná a my vyhecovaní udělat cokoliv, tak to raději stopla.

Všechny soutěže a závody během tábora byly bodovány a všichni psí závodníci dostávali ceny v podobě mlsek a za první tři místa ještě něco navíc. Peníze na ceny věnoval Klub Anglického Bull Terriera. Děkujeme.

Večer bylo vyhlášení absolutního vítěze tábora, poslední posezení a probrání nových zážitků. 1. místo nováček Eda, 2. místo mazák Jackie, 3. místo s posunem o 10 míst z loňska Wilík. Završením večera bylo, že jsme do sebe někteří začali pouštět proud z psího elektrického obojku s heslem - Per to do mě. Když to zacházelo už moc daleko, tak nám byl obojek zabaven a vypnut.

Všichni jsme si tábor bezvadně užili (až na počasí, které nám tentokrát moc nepřálo) a moc se těšíme na příští rok, na 5. ročník.

Existuje mnoho výhod dobrého života. Ale může drogy nám pomoci? Diflucan (flukonazol), jeden z nové skupiny triazolových antimykotické činidel, je dostupný ve formě prášku pro přípravu perorální suspenze. Tam bylo jen několik příkladů. Mnoho lidí si myslí o Cialis. Téměř každý člověk ví alespoň něco o tom, . Otázky, jako je , jako odkaz na různé typy zdravotních problémů. Známky sex zdravotních otázek u mužů patří nemožnost udržet erekci dostatečnou pro sexuální funkce. Běžným třída antidepresiv, které zahrnují Paxil, může způsobit problémy v posteli. While Cialis je považován za dostatečně bezpečné samy o sobě, nicméně, pohlaví odborníci říkají, že medicína smíchání s omamným látkám by mohlo být nebezpečné. Neberte léky out-of-datle. Vezměte je na prodejně vaší místní lékárny, která se bude nakládat z nich pro vás.